Bioodpad, tedy rostlinné a živočišné zbytky z našich kuchyní, do směsného odpadu rozhodně nepatří. Nejenže zabírá v našich popelnicích zbytečně mnoho místa, ale jeho další využití vyjde vhozením mezi běžný odpad naprázdno. Přitom domácí bioodpad je nejúčinnější podobou přírodního „hnojiva“, kdy největším bonusem je absence jakýchkoliv chemikálií. Praha proto zahájila pilotní projekt svozu bioodpadu z domácností, který se v bioplynových stanicích promění na bioplyn a zbytek využije jako hnojivo.
Praha spustila pilotní projekt svozu kuchyňského odpadu, tedy bioodpadu živočišného a rostlinného původu z domácností. Biologicky rozložitelné odpady v současné době tvoří značnou část směsného komunálního odpadu, přitom významně ztěžují jeho energetické využití. Hlavní město proto připravuje zavedení celoměstského třídění tzv. gastrooodpadů, které lze v bioplynových stanicích proměnit na bioplyn a zbytkový produkt využívat jako hnojivo. Projekt navazuje na závěry pracovní skupiny pro cirkulární ekonomiku, která je součástí Komise Rady hlavního města Prahy pro udržitelnou energii a klima.
Množství vyprodukovaného odpadu v Praze každý rok roste. Musíme se proto na odpad dívat optikou cirkulární ekonomiky a naučit se jej vnímat jako zdroj surovin či energie. V tomto projektu testujeme svoz kuchyňských odpadů od Pražanů a rádi bychom z něj vyráběli bioplyn, který může v budoucnu pohánět svozové vozy Pražských služeb nebo autobusy Dopravního podniku, říká náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.
Do pilotní projektu, který potrvá rok, se zapojilo necelých sto oslovených vlastníků nemovitostí na Praze 5, 6 a 7. Po jeho vyhodnocení bude postupně tato služba rozšířena po celém území Prahy. Svoz gastroodpadu tak navazuje na rozšíření služby svozu rostlinného bioodpadu, který od 1. ledna 2020 zlevní o 50 %.
Nádoby na gastroodpad jsou označeny informačními samolepkami, které občanům vysvětlují, co do nich lze vyhazovat a co ne. Do těchto popelnic mohou lidé odhazovat zbytky jídla, ovoce, zeleniny, masa, kostí, kůže, mléčných výrobků, pečiva, čaje nebo kávy. Mohou do něj vyhazovat také prošlé potraviny, a to i v původním obalu, protože bioplynová stanice provozuje technologie, které si s původními obaly poradí. Do nádob na gastroodpad naopak nepatří zemina, kameny, dřevo, větvě, pařezy, plasty, sklo, kovy a nebezpečné odpady.
Svoz gastroodpadu je dalším z kroků, kterými Praha naplňuje svou vizi fungování cirkulární ekonomiky. Ta je součástí klimatického závazku, který Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo letos v červnu.
Redakčně upraveno
Zdroj: Praha.eu
Zdroj foto: Pixabay
