Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy je součástí příspěvkové organizace Lesy hl. m. Prahy a jejím posláním je pomáhat zraněným a jinak handicapovaným volně žijícím živočichům s cílem vrátit je po zotavení zpět do pražské přírody. S příchodem jara a zachráněných mláďat volně žijících živočichů, se stanice mění na mléčný bar. Podívejte se, jak můžete pomoci i vy.
S příchodem jara a sezony savčích mláďat se naše záchranná stanice každoročně mění na „mléčný bar“. Žádné savčí mládě se v prvních týdnech až měsících svého života neobejde bez mléka. Pro mláďata to není jen potrava, ale také zdroj nezbytných protilátek, které je chrání před infekcemi. Savčím mláďatům, která se k nám většinou v důsledku různých tragédií, jako je zničení hnízda, smrt matky nebo útok predátora, dostávají, proto musíme mateřské mléko nahrazovat. Jelikož je ale složení mateřského mléka každého savčího druhu jiné, musíme pro jednotlivé druhy mláďat vybírat různé typy dostupných náhradních mlék, která se těm mateřským svým složením co nejvíce podobají. Každý rok pečujeme o stovky nejrůznějších savčích mláďat a spotřeba náhradních mlék je tak velice vysoká. Proto v tomto náročném „mléčném“ období velice oceníme jakýkoli finanční příspěvek, který budeme moci na nákup těchto mlék použít.
Jedno jediné univerzální mléko, které by bylo vhodné pro všechna savčí mláďata, neexistuje. Některý druh má mléko tučnější, jiný zase méně. Tipnete si, který savec žijící v Evropě má mléko vůbec nejtučnější? Je to tuleň! Tulení mládě je odmala vystaveno studené vodě a chladnému prostředí, mléko proto musí být co nejvydatnější. Podobně jsou na tom i vydry. Naopak méně tučné mléko mají lišky, jezevci a tchoři, jejichž mláďata vyrůstají v norách, kde je jejich matky zahřívají. Kromě obsahu tuku je ale samozřejmě důležitý i obsah bílkovin a vůbec správné zastoupení všech složek (kromě tuku a bílkovin také cukru a dalších anorganických a organických látek).
V naší záchranné stanici nejčastěji pečujeme o mláďata ježků, zajíců a veverek. Pravidelně se k nám dostávají i srnčata, muflončata, liščata a kuňata. A vzácně pečujeme také o méně běžné druhy, jako jsou plši, jezevci či bělozubky. Každoročně se k nám dostane několik stovek osiřelých a různými tragédiemi postižených savčích mláďat, v loňském roce jich bylo 724 (z toho 336 ježčat, 173 mláďat zajíců, 124 veverčat, 17 kuňat, 12 liščat a 11 srnčat). Na základě dostupných informací z vědecké literatury, z naší vlastní praxe i z praxe kolegů v ostatních záchranných stanicích jsme se postupně propracovali k tomu, že v současnosti při krmení těchto mláďat používáme 5 druhů náhradních mlék. Všechna kupujeme sušená a mícháme je dle návodu. Jedná se o:
- tři druhy mlék pro štěňata (překvapivě mají různá složení a každé vyhovuje jiným druhům – jedno používáme pro zajíčky, druhé pro liščata a třetí pro veverčátka, ježčata, plchy a další malé savce),
- jeden druh mléka pro jehňata (to používáme pro výživu srnčat a muflončat)
- a jeden druh mléka pro selata prasat domácích (my ho používáme pro malé divočáky).
Výběr vhodného mléka je pro úspěšný odchov savčího mláděte naprosto klíčový. Při krmení nevyhovujícím mlékem mohou mláďatům hrozit vážné zažívací problémy, nebo mohou dokonce uhynout. Druhou část úspěchu pak tvoří správná péče o mládě:
- krmení v daných intervalech (ty jsou také různé u různých druhů, obecně ale platí, že čím mladší mládě je, tím častěji je potřeba jej kojit),
- pečlivá hygiena (mládě musí být v čistotě, protože po nějaký čas ještě nemá vytvořenou imunitu),
- zajištění tepelného komfortu (většina malých savčích mláďat nemá vyvinutou termoregulaci a je potřeba je zahřívat pomocí elektrických deček či inkubátorů)
- a u mnoha druhů i podpora vyměšování po každém kojení.
Odchovat malé savčí mládě je tedy velmi náročné a vyžaduje odborné znalosti, zázemí, materiální vybavení a spoustu času. Proto prosíme všechny případné nálezce, savčí mládě, které naleznete v přírodě, se NIKDY nepokoušejte sami doma odchovat. Bohužel tato snaha pro mláďata většinou končí tragicky. I když mají lidé dobrou vůli, nemají znalosti ani vybavení a mláďata tak v domácích podmínkách nechtěně utýrají. A i když se domácí odchov náhodou podaří, mládě se velice pravděpodobně ochočí a do přírody už se nikdy nebude moci vrátit. To se v záchranné stanici většinou nestane, protože mláďata zde vyrůstají ve skupinách a mají tak kontakt s jedinci svého druhu a k člověku tolik nepřilnou. Mládě, které přišlo o hnízdo nebo o matku, potřebuje odbornou péči, a proto se při nálezu takového zvířete vždy hned obraťte na záchrannou stanici. Chcete-li mláďatům pomoci, můžete finančně podpořit přímo záchrannou stanici, aby měla mláďata co nejlepší podmínky a co největší šanci na úspěšný návrat do přírody.
Chcete nám na péči o savčí mláďata přispět? Můžete nám poskytnout dar v libovolné výši. Všechny vaše příspěvky použijeme na nákup náhradní výživy pro naše savčí svěřence. Moc děkujeme!
Redakčně upraveno
Zdroj: Lesy hl.m.Prahy
Zdroj foto: Lesy hl.m.Pragy
